USNESENÍNejvyššího souduze dne 26. 10. 2017Loupež. Spolupachatelství. Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí. Důvod dovolání, že ve věci rozhodl nepříslušný soud. Důvod dovolání, že ve věci rozhodl vyloučený orgán. Přiměřenost délky řízení. Zjevně neopodstatněné dovolání (§ 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu).sp. zn./č. j.:3 Tdo 315/2017-203Související legislativa ČR:§ 2 odst. 5, 6, § 30 odst. 1, § 31 odst. 1, § 178a, § 207, § 211, § 265b odst. 1 písm. b), g), § 265i odst. 1 písm. e) zákona č. 141/1961 Sb.§ 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb.§ 41, § 42 zákona č. 6/2002 Sb.§ 23, § 39 odst. 3, § 70 odst. 1, 2 písm. a), b), § 173 odst. 1, 2 písm. a), b), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb.Právní věta:I. Článek 6 odst. 1 Úmluvy se vztahuje pouze na činnost soudu, nikoliv činnost policejních orgánů, neboť v případě policejních orgánů není garantována jejich nezávislost, když na rozdíl od soudců nejsou vztahy mezi policisty založeny na zásadě nezávislosti, ale jsou mezi příslušníky Policie ČR vztahy podřízenosti a nadřízenosti. Je však třeba vycházet z ustanovení upravujících obecně podjatost orgánů činných v trestním řízení (§ 30 tr. řádu).II. Námitka, že soudy nepostupovaly v souladu se zásadou "in dubio pro reo" směřuje výlučně do skutkových zjištění a proti způsobu hodnocení provedených důkazů, neboť tato zásada vyplývá z presumpce neviny zakotvené v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 2 odst. 2 tr. řádu a má tedy vztah pouze ke zjištění skutkového stavu věci na základě provedeného dokazování, a to bez důvodných pochybností (§ 2 odst. 5 tr. řádu), kdy platí zásada "v pochybnostech ve prospěch obviněného". Je tudíž zjevné, že toto pravidlo má procesní charakter a není způsobilé naplnit žádný dovolací důvod.III. K vyloučení dle § 30 odst. 1 tr. řádu může dojít jen pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, jakož i dalším osobám v tomto ustanovení vyjmenovaným. Poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že příslušný orgán sám nebo osoba mu blízká byly poškozeny projednávanou trestnou činností. Pro poměr k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činném v tomto řízení, bude vyloučen orgán uvedený v citovaném odstavci, který je k uvedeným osobám zejména v poměru příbuzenském, švagrovském, druha a družky, popř. ve vztahu úzce přátelském nebo naopak nepřátelském.IV. Pro závěr o spolupachatelství se nevyžaduje, aby se všichni spolupachatelé zúčastnili na trestné činnosti stejnou měrou, stačí i částečné přispění, třeba v podřízené roli, které musí ale být vedeno stejným úmyslem jako činnost ostatních pachatelů, a je tak objektivně i subjektivně složkou děje, tvořícího ve svém celku trestné jednání.V. Přiměřenost délky soudního řízení je třeba posuzovat v každém konkrétním případě individuálně. Za kritéria přiměřenosti délky řízení se přitom považují závažnost a složitost projednávaného případu, požadavky na provádění dokazování, chování stěžovatele, chování orgánů činných v trestním řízení a význam věci pro dotyčnou osobu.kolektiv autorů Nejvyššího soudu
Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným
Pro získání předplatného kontaktujte klientské centrum
Co získate s předplatným?
- Více než 60.000 dokumentů
- Novinky a aktuality každý den
- Dotazy a odpovědi z praxe
- Uživatelské fórum
- S naším kalendářem vám nic neunikne