USNESENÍNejvyššího souduze dne 23. 11. 2016Trest propadnutí majetku. Peněžitý trest. Neslučitelnost trestních sankcí. Zásada přiměřenosti trestní sankce. Ukládání trestusp. zn./č. j.:8 Tdo 383/2016-137Související legislativa ČR:§ 39, § 53 odst. 1, § 66, § 67 zákona č. 40/2009 Sb.Publikováno v 3/2018 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republikyPrávní věta:Podle § 53 odst. 1 věty třetí tr. zákoníku platí, že peněžitý trest nelze uložit vedle trestu propadnutí majetku bez ohledu na skutečnost, zda propadnutí majetku postihuje celý majetek pachatele, nebo jen tu jeho část, kterou soud určil.Při ukládání trestu propadnutí majetku (celého nebo jeho části) je soud povinen respektovat kromě obecných hledisek vymezených v § 39 tr. zákoníku též rozsah a hodnotu majetku, který patří pachateli, aby měl alespoň rámcovou představu o dopadu tohoto trestu do majetkových poměrů pachatele a dalších osob (rodinných příslušníků pachatele apod.), jejichž oprávněných zájmů se uložený trest dotýká. Všechny okolnosti rozhodné pro uložení trestu propadnutí majetku, k nimž je třeba opatřit potřebné důkazy, pak musí soud vzít v úvahu i s přihlédnutím k tomu, zda vysloví propadnutí celého majetku pachatele, nebo jen jeho části, případně jak velké části, a jestli uloží i jiný druh trestu přípustný vedle propadnutí majetku.Státní zástupce je oprávněn už v obžalobě navrhnout uložení trestu propadnutí majetku (nebo jiného konkrétního druhu trestu). I když tak neučiní, je povinen zajistit, aby byly již v přípravném řízení náležitě objasněny osobní a majetkové poměry pachatele (obviněného), pokud reálně přichází v úvahu, že soud uloží trest propadnutí majetku nebo jiný trest, který pachatele postihne na majetku (§ 39 odst. 7 tr. zákoníku). V takovém případě nestačí jen zajistit majetek pachatele (obviněného) podle § 347 tr. ř.Nejvyšší soudNeslučitelnost ukládání peněžitého trestu podle § 67 tr. zákoníku a trestu propadnutí majetku uložených vedle sebe týmž rozsudkem ve smyslu § 53 odst. 1 tr. zákoníku se netýká jen trestu propadnutí celého majetku, ale i trestu, jímž soud určil propadnutí části majetku pachatele ve smyslu § 66 odst. 3 věta před středníkem tr. zákoníku. I v tomto případě jde o nežádoucí kumulaci plynoucí z jejich majetkové povahy, u obou se jedná o zásah do majetkových poměrů, protože ve větší či menší míře postihují i jiné osoby než pachatele.Jestliže soud ukládá trest propadnutí majetku nebo části majetku, je povinen řídit se hledisky vymezenými pro ukládání trestu v § 39 tr. zákoníku. Soud musí zvažovat rozsah majetku, který má propadnout, zejména jaký majetek a v jaké hodnotě patří pachateli, aby měl alespoň rámcovou představu o jeho rozsahu (byť není povinen jeho rozsah zjišťovat), a tím o citelnosti ukládaného trestu, což má význam zejména z hlediska principu proporcionality (viz nález Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 350/03) tohoto trestu, obzvláště pokud jej ukládá vedle dalších druhů trestů, anebo pokud je zřejmé, že tento majetek se může dotýkat i jiných osob. Důvodem je zejména § 66 odst. 3 věta za středníkem tr. zákoníku, podle něhož se propadnutí nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb pachatele nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je pachatel povinen podle zákona pečovat. To platí i v případě, že propadá jen část majetku pachatele. Z těchto důvodů je proto nezbytné, aby i na tuto okolnost soud ukládající trest propadnutí majetku zaměřil své dokazování, protože jen podle jeho výsledků si může učinit představu o poměrech obviněného a uvážit dopad tohoto trestu na pachatele a jeho rodinné příslušníky.Státní zástupce je povinen dbát, aby pro ukládání majetkových trestů, jestliže bude vhodné je ukládat, byly již v přípravném řízení objasňovány majetkové poměry pachatele ve vztahu ke konkrétnímu trestu, a rovněž, aby již při podání obžaloby (§ 176 tr. ř.) uložení takového i majetkového druhu trestu státní zástupce navrhl. Proto pro uložení trestu propadnutí majetku (§ 66 odst. 1, 3 tr. zákoníku) v přípravném řízení nestačí tento majetek podle § 347 tr. ř. zajistit, ale je na orgánech činných v přípravném řízení, aby opatřily takové podklady a důkazy (srov. § 89 tr. ř.), které poměry pachatele objasňují i z hledisek potřebných pro ukládání tohoto majetkového trestu.kolektiv autorů Nejvyššího soudu
Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným
Pro získání předplatného kontaktujte klientské centrum
Co získate s předplatným?
- Více než 60.000 dokumentů
- Novinky a aktuality každý den
- Dotazy a odpovědi z praxe
- Uživatelské fórum
- S naším kalendářem vám nic neunikne