ROZSUDEKNejvyššího správního souduze dne 2. 3. 2017Školství: jmenování profesorem; kontrasignace předsedy vládysp. zn./č. j.:7 As 242/2016-43Související legislativa ČR:čl. 2 odst. 3, čl. 54 odst. 3, čl. 63 odst. 2, 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.§ 73 zákona č. 111/1998 Sb.§ 65, § 79, § 82 zákona č. 150/2002 Sb.Tisková zpráva ze dne 2. 3. 2017Publikováno v 5/2017 Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního souduPrávní věta:Rozhodnutí prezidenta republiky nejmenovat profesorem osobu navrženou na jmenování příslušnou vysokou školou nepodléhá kontrasignaci předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády (článek 63 odst. 3 Ústavy; § 73 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách).Nejvyšší správní soudI. Ústavní zásada vyjádřená v čl. 2 odst. 3 Ústavy dopadá na prezidenta republiky jako na jakýkoli jiný státní orgán. Skutečnost, že prezident republiky podle čl. 54 odst. 3 Ústavy není z výkonu své funkce osobně odpovědný, tak obecně nebrání správním soudům, aby přezkoumávaly zákonnost úkonů prezidenta republiky při výkonu veřejné správy, kterými zasahuje do práv a povinností osob.II. Z ničeho nelze dovozovat, že pokud prezident republiky postupuje při odmítnutí jmenování profesora jinak, než by postupoval v případě rozhodnutí o jmenování, pak nedospěl k "rozhodnutí" ve smyslu § 65 s. ř. s.III. Rozhodnutí nevykonat kontrasignovanou kompetenci nevyžaduje samo kontrasignaci. Pokud tedy vláda projeví vůli kontrasignovat rozhodnutí prezidenta republiky o jmenování navržených profesorů a prezident republiky následně rozhodne, že konkrétního navrženého profesora nejmenuje, pak nedojde ke jmenování profesorem. Takové negativní rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., aniž by i ono muselo být kontrasignováno předsedou vlády nebo jím pověřeným členem vlády.IV. Ústřední roli v systému žalob podle s. ř. s. hraje žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. Nečinnostní žaloba (§ 79 a násl. s. ř. s.) a zásahová žaloba (§ 82 a násl. s. ř. s.) pak hrají pouze roli pomocného prostředku ochrany a doplňku tam, kam ochrana podle § 65 a násl. s. ř. s. nedosáhne.V. Žaloba na nečinnost nemůže být důvodná, pokud je vydáno rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. Přitom není rozhodné formální označení aktu, nýbrž skutečnost, zda se materiálně jedná o rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, jehož vydání se žalobce domáhá. Skutečnost, zda byly naplněny formální požadavky rozhodnutí, tedy není podstatná pro posouzení, zda zde nečinnost je či není, neboť i neformální přípis může být podle § 65 s. ř. s. rozhodnutím v materiálním smyslu.VI. Pro posouzení důvodnosti žaloby na nečinnost není relevantní ani to, zda bylo vydané rozhodnutí následně doručeno tomu, kdo byl jeho důsledky dotčen, neboť chyba v doručení již nemůže založit nečinnost, nýbrž jedině nezákonný zásah.VII. Za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. je třeba pokládat vrchnostenský akt, mající konkrétního individualizovaného adresáta, jemuž tento úkon zakládá, mění, ruší nebo závazně určuje konkrétní práva, byl vydán v řízení upraveném právními předpisy správním orgánem v mezích jeho zákonem stanovené pravomoci a byl vyjádřen navenek.ATLAS consulting spol. s r.o.
Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným
Pro získání předplatného kontaktujte klientské centrum
Co získate s předplatným?
- Více než 60.000 dokumentů
- Novinky a aktuality každý den
- Dotazy a odpovědi z praxe
- Uživatelské fórum
- S naším kalendářem vám nic neunikne