171/1993 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád

171/1993 Sb.ZÁKONze dne 20. května 1993,kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád
ve znění zákona č. 6/2002 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 11 odst. 1 zní:
"(1) Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.".
2. V § 24 se za větu první vkládá tato věta: "Nejedná-li se o zastupování podle § 26, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba.". Ve větě třetí se za slova "může mít" vkládá slovo "účastník".
3. V § 26 odst. 1 se vypouštějí slova "nebo družstevní".
4. V § 36b odst. 1 se vypouštějí písmena a), b), e) a g).
5. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:
"§ 38a
Zvláštní zákon stanoví, ve kterých jednoduchých věcech mohou samostatně rozhodovat a ve kterých dalších věcech mohou samostatně provádět jednotlivé úkony vyšší soudní úředníci. Tento zvláštní zákon stanoví též kvalifikační a další předpoklady pro výkon funkce vyššího soudního úředníka.".
6. § 42 odst. 1 zní:
"(1) Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu nebo telegraficky. Ústně do protokolu je možno podání učinit, jde-li o návrh na zahájení řízení o povolení uzavřít manželství, o určení a popření otcovství, o osvojení a řízení, které lze zahájit i bez návrhu, a návrhy na výkon rozhodnutí v těchto řízeních vydaných.".
7. V § 42 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li soud, je účastník povinen předložit mu originál i jiných podání učiněných telefaxem.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
8. V § 48 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Jestliže se nepodaří doručit právnické osobě písemnost jí určenou ani při opakovaném pokusu o doručení na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním či jiném rejstříku a jiná její adresa není soudu známa, považuje se třetí den od vrácení nedoručené zásilky soudu za den doručení, i když adresát se o něm nedozvěděl.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
9. V § 51 větě první se za slovo "telegraficky" vkládá čárka a slova "nebo telefonicky" se nahrazují slovy "telefonicky a telefaxem".
10. § 53 odst. 1 zní:
"(1) Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294 a 295, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.".
11. V § 79 odst. 1 se slova "(§ 42 odst. 3)" nahrazují slovy "(§ 42 odst. 4)".
12. § 79 odst. 1 zní:
"(1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, povolání a bydliště účastníků (obchodní jméno nebo název a sídlo právnické osoby), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, popřípadě další údaje potřebné k její identifikaci a údaj o tom, zda některý z účastníků je zapsán v obchodním rejstříku. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.".
13. V § 87 se vypouští písmeno d).
14. V § 104 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
15. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který zní:
"§ 104a
(1) Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení. Vysloví-li soud, že není příslušný, současně rozhodne, kterému věcně příslušnému soudu bude věc postoupena; právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají přitom zachovány.
(2) Pokud o věcné příslušnosti mezi soudem nižšího stupně a soudem vyššího stupně nebylo rozhodnuto odvolacím soudem, a soud vyššího stupně, jemuž byla věc postoupena, s jejím postoupením nesouhlasí, vrátí ji usnesením soudu nižšího stupně. Usnesením soudu vyššího stupně je soud nižšího stupně vázán.
(3) Pokud o věcné příslušnosti mezi krajským soudem a krajským soudem zřízeným k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu nebylo rozhodnuto odvolacím soudem, a soud, jemuž byla věc postoupena, s jejím postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí o věcné příslušnosti svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil.".
16. V § 114 odst. 2 písm. a) věta druhá zní: "Může též odpůrci uložit, aby se ve věci vyjádřil písemně a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává.".
17. § 120 zní:
"§ 120
(1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
(2) Ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, jakož i v řízení o povolení uzavřít manželství, v řízení o určení a popření otcovství, v řízení o osvojení, v řízení ve věcech obchodního rejstříku a v řízení o některých otázkách obchodních společností a družstev (§ 200e) je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.
(3) Nejde-li o řízení uvedená v odstavci 2, může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.
(4) Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.".
18. V § 153 odst. 1 se slovo "skutečného" nahrazuje slovy "zjištěného skutkového".
19. Za § 153 se vkládají nové § 153a a 153b, které znějí:
"§ 153a
(1) Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.
(2) Rozsudek pro uznání, nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).
§ 153b
(1) Zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (§ 47), a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které bylo ve věci nařízeno, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
(2) Je-li v jedné věci několik žalovaných, lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní.
(3) Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
(4) Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.
(5) Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a soud prvního stupně návrhu na zrušení rozsudku i odvolání a soud prvního stupně na zrušení svého rozsudku vyhověl, platí, že odvolání bylo vzato zpět.".
20. V § 156 odst. 2 v první větě se slova "na dobu tří dnů" nahrazují slovy "na dobu deseti kalendářních dnů".
21. § 157 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.".
22. V § 158 odst. 2 se na konci první věty připojují slova ", a to ve lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení rozsudku" a dále se vkládá druhá věta, která zní: "Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů.".
23. V § 168 odst. 2 se za slovo "odvolání" vkládají slova "nebo dovolání".
24. V § 172 odst. 1 větě první se vypouštějí slova "nepřesahující 20 000 Kč, ve věcech obchodních nepřevyšující 100 000 Kčs, nebo právo na zaplacení peněžité částky, která se opírá o výpis z knih tuzemského peněžního ústavu".
25. V § 178 odst. 2 věta první zní: "O vhodnosti a účelnosti navržených nebo zamýšlených opatření soud zpravidla zjistí názor orgánu péče o děti a orgánu obce, které jsou obeznámeny s poměry.".
26. § 200d se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, soud až dosud příslušný rozhodne o přenesení své příslušnosti na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po doručení sdělení nově příslušného rejstříkového soudu o zápisu podnikatele do obchodního rejstříku soud dříve příslušný zápis v obchodním rejstříku vymaže.".
27. V § 200f se slova "do zákonodárných sborů nebo do orgánů místní samosprávy" nahrazují slovy "do Poslanecké sněmovny, Senátu nebo zastupitelstev územních samosprávných celků".
28. V § 202 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
"(1) Odvolání není přípustné proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání, ledaže je podáno proto, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, § 153b) nebo že rozsudek spočívá v nesprávném právním posouzení věci.".
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
29. V § 205 odst. 1 se slova "(§ 42 odst. 3)" nahrazují slovy "(§ 42 odst. 4)".
30. V § 207 odst. 2 se ve větě první tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: "v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví.".
31. V § 214 se odstavec 2 doplňuje o písmeno h), které zní:
"h) odvolání směřuje proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání.".
32. v § 220 odst. 2 se slova "skutečný stav" nahrazují slovy "skutkový stav".
33. § 221 zní:
"§ 221
(1) Nejsou-li podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí, soud je zruší. Učiní tak zejména jestliže:
a) ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další důkazy (§ 120), které nemohou být provedeny v odvolacím řízení (§ 213 odst. 2).
b) tu jsou takové vady, že řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení nebo rozhodoval věcně nepříslušný soud nebo vyloučený soudce anebo soud nebyl správně obsazen,
c) rozsudek není přezkoumatelný pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů,
d) soud nepřibral za účastníka toho, kdo měl být účastníkem.
(2) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí, vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo postoupí věc věcně příslušnému soudu nebo řízení zastaví, popřípadě postoupí věc orgánu, do jehož pravomoci náleží.".
34. V § 228 odst. 2 se slova "(§ 42 odst. 3)" nahrazují slovy "(§ 42 odst. 4)".
35. V § 239 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208)".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
36. V § 241 odst. 1 se slova "(§ 42 odst. 3)" nahrazuje slovy "(§ 42 odst. 4)".
37. V § 268 odst. 1 písm. g) se doplňuje věta za středníkem takto: "bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku;".
38. V § 336i větě druhé se za slova "právní moci" vkládají slova "a zaplatil-li vydražitel nejvyšší podání".
Čl. II
Tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.
Čl. III
Čl. IV
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění občanského soudního řádu, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1993.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
******************************************************************