NÁLEZÚstavního souduze dne 20. 6. 2013Zdravotnické standardy a nadstandardy, zvýšení poplatku za hospitalizaci a sankční pravomoc zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům zdravotnických služebsp. zn./č. j.:Pl. ÚS 36/11-1Související legislativa ČR:čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.čl. 1, čl. 4 odst. 1, čl. 31, čl. 41 odst. 1 usnesení č. 2/1993 Sb.§ 11 odst. 1, § 12, § 13 odst. 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, § 16a odst. 1, 9, 10, 11, § 17 odst. 4, § 32 odst. 5, § 44 odst. 2, 3, 5, 6 zákona č. 48/1997 Sb.Publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 238/2013 Sb.Citováno v 6/2013 Správní právoPrávní věta:Úprava v zákoně musí být i bez prováděcí vyhlášky pro její adresáty dostatečně srozumitelná a aplikovatelná. Prováděcí předpis má stanovit již jen její detaily. Je v rozporu s čl. 31 Listiny základních práv a svobod, pokud zákonodárce udělá pouze první krok k vymezení zdravotnického standardu a nadstandardu v zákoně a konkrétní určení toho, co je v intencích čl. 31 Listiny bezplatnou péčí, tedy podstatnou část úpravy, bez níž je institut neživotaschopný, upraví až v prováděcí vyhlášce.V souladu s čl. 31 Listiny musí být hospitalizace, která je zdravotní péčí v užším smyslu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, poskytnuta bezplatně, protože k ní pro pacienta neexistuje žádná jiná alternativa. Listina dále vyžaduje, aby zakotvená poplatková povinnost za lůžkovou péči nebyla stanovena plošně. Absentuje-li jakákoliv diferenciace či limity, je taková úprava v rozporu s čl. 31 Listiny.Z mezí přijatelné nerovnosti již vybočuje velké rozpětí sankčních oprávnění zdravotních pojišťoven, které není na straně poskytovatelů zdravotních služeb ničím vyváženo.Ústavní soudI. Z postulátu rovnosti sice nevyplývá požadavek obecné rovnosti každého s každým, plyne z něj však požadavek, aby právo bezdůvodně nezvýhodňovalo ani neznevýhodňovalo jedny před druhými. Ústavní soud tedy připouští i zákonem založenou nerovnost, pokud jsou pro to ústavně akceptovatelné důvody. II. Konkrétní určení toho, co je v intencích čl. 31 Listiny bezplatnou péčí, nemůže být upraveno pouhou prováděcí vyhláškou.III. Hospitalizace, která je zdravotní péčí v užším smyslu, hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, musí být poskytnuta bezplatně, neboť k ní pro pacienta neexistuje žádná jiná alternativa.IV. Dominantní postavení pojišťoven, zejména Všeobecné zdravotní pojišťovny, v kombinaci se sankčním oprávněním a regulacemi vůči poskytovatelům zdravotních služeb, konkrétně limitací výkonů, finančními sankcemi za preskripci léků a vyžádanou péči při překročení stanovených limitů, není na straně poskytovatelů zdravotních služeb ničím vyváženo, například kontraktační povinností ze strany pojišťoven v případech, kdy jsou splněny objektivně obecně závaznými právními předpisy stanovené podmínky. Sankční oprávnění zdravotních pojišťoven, které vyplývá z napadených ustanovení § 16a odst. 10 a 11, jakož i § 32 odst. 5 a § 44 odst. 5 a odst. 6 ve slovech "uložená podle odstavců 1 až 5" zákona o veřejném zdravotním pojištění, tak vybočuje z mezí ještě ústavně přijatelné nerovnosti. Tuto nerovnost ještě navíc násobí velké rozpětí většiny sankcí.ATLAS consulting spol. s r.o.
Tento dokument je pouze pro uživatele s aktivním předplatným
Pro získání předplatného kontaktujte klientské centrum
Co získate s předplatným?
- Více než 60.000 dokumentů
- Novinky a aktuality každý den
- Dotazy a odpovědi z praxe
- Uživatelské fórum
- S naším kalendářem vám nic neunikne