Strpení, stránka se načítá

63/1991 Sb.
ZÁKON
ze dne 30. ledna 1991
o ochraně hospodářské soutěže
ve znění zákonů č. 495/1992 Sb., č. 286/1993 Sb. a č. 132/2000 Sb.



Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:


ODDÍL PRVNÍ
Úvodní ustanovení


§ 1

(1) Účelem tohoto zákona je ochrana hospodářské soutěže na trhu výrobků a výkonů (dále jen "zboží") proti jejímu omezování, zkreslování nebo vylučování (dále jen "narušování").

(2) Ochranu hospodářské soutěže proti nekalé soutěži upravují zvláštní předpisy. 1)

------------------------------------------------------------------
1) § 44 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákonů č. 264/1992 Sb., č. 591/1992 Sb. a č. 600/1992 Sb.


§ 2

(1) Tento zákon se vztahuje na
a) fyzické a právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé (dále jen"soutěžitelé"),
b) orgány státní správy a orgány územních samosprávných celků, pokud jde o jejich působnost, která přímo nebo nepřímo souvisí s hospodářskou soutěží.

(2) Na svazy podnikatelů, komory, živnostenská společenstva a jiné formy sdružování podnikatelů ( dále jen "sdružení podnikatelů "), pokud jejich činnost může ovlivňovat hospodářskou soutěž, se ustanovení tohoto zákona použijí obdobně.

(3) Tento zákon se vztahuje i na činnost a jednání, k nimž došlo v cizině, pokud se jejich účinky projevují na tuzemském trhu.

(4) Pokud z mezinárodních úmluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného, nevztahuje se tento zákon na jednání, jejichž účinky se projevují na zahraničním trhu.

(5) zrušen


ODDÍL DRUHÝ

Nedovolené narušování soutěže

Dohody narušující soutěž


§ 3

(1) Veškeré dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže na trhu zboží, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud ministerstvo pro hospodářskou soutěž (dále jen "ministerstvo") nepovolilo výjimku.

(2) Zakázanými ve smyslu ustanovení odstavce 1 jsou zejména dohody, popřípadě jejich části, obsahující
a) přímé nebo nepřímé určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek,
b) závazek omezení nebo kontroly výroby, odbytu, technického vývoje nebo investic,
c) rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,
d) závazek alespoň jednoho z účastníků, že smlouvy s kupujícími budou vázané podmínkou, že kupující odeberou i další plnění, které s požadovaným předmětem plnění ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,
e) závazek účastníků, že vůči jednotlivým odběratelům budou při plnění stejného charakteru uplatňovány rozdílné obchodní podmínky, kterými budou někteří kupující v hospodářských vztazích znevýhodněni (diskriminace),
f) závazek omezit přístup na trh podnikatelům, kteří nejsou členy dohody.

(3) Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část dohody, je neplatná jen tato její část, pokud z obsahu dohody nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatního obsahu.

(4) Zákaz dohod podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, jejichž předmětem je
a) jednotné používání obchodních, dodavatelských nebo platebních podmínek, s výjimkou dohod o cenách či jejich složkách,
b) racionalizace hospodářské činnosti, zejména její specializací, pokud nevede k podstatnému omezení soutěže na trhu,
c) podíl na zásobování trhu daného zboží menší než 5 % celostátního trhu nebo menší než 30 % místního trhu, jehož zásobování se účastníci dohody pravidelně účastní.

(5) Dohody uvedené v odstavci 4 vyžadují ke své účinnosti schválení ministerstvem. V žádosti jsou soutěžitelé povinni uvést důvody pro schválení a přiložit návrh dohody. Ministerstvo může schválení odepřít, jsou-li dány skutečnosti, které by odůvodňovaly odepření udělení výjimky podle § 5 odst. 3. Schválení platí za udělené, jestliže ministerstvo do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla dohoda doručena, nesdělí písemně, že s dohodou nesouhlasí.

§ 4

(1) Dohody o převodu práv nebo o poskytnutí licencí na vynálezy, průmyslové vzory, ochranné známky, obchodní jména, topografie polovodičových výrobků, užitné vzory a chráněné odrůdy rostlin nebo plemena zvířat nebo části dohod jsou ve smyslu § 3 odst. 1 neplatné, jestliže nabyvatelům ukládají v hospodářském styku omezení, která přesahují předmět a rozsah průmyslově právní ochrany těchto předmětů. Totéž platí pro dohody o poskytnutí práv k dílům a výkonům chráněným podle zákona o právu autorském . 2)

(2) Neplatnost podle odstavce 1 se nevztahuje zejména na
a) omezení nabyvatele práva nebo licence, jestliže jsou odůvodněna zájmem převodce práva či poskytovatele licence na řádném užití předmětu ochrany,
b) závazky nabyvatele práva nebo licence k výměně zkušeností nebo k poskytnutí licencí k patentům na zlepšení či na užití předmětu ochrany, pokud to odpovídá vzájemným závazkům převodce práva či poskytovatele licence,
c) závazky nabyvatele práva nebo licence vztahující se na hospodářskou soutěž na trzích mimo oblast platnosti tohoto zákona.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně na převod nebo poskytnutí licencí na nechráněné předměty průmyslového vlastnictví a na výrobní nebo obchodní tajemství.

------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků.
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech.
Zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách.
Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
§ 8 a násl. obchodního zákoníku.

§ 5

(1) Podnikatelé mohou požádat úřad o povolení výjimky z neplatnosti podle § 3 a 4. V žádosti jsou povinni uvést její důvody a přiložit návrh dohody.

(2) Na základě žádosti může úřad povolit na určitou dobu, kterou stanoví, výjimku ze zákazu dohody, jestliže omezení soutěže, ke kterému by výjimka vedla, je potřebné z důvodu veřejného zájmu, zejména při výrobě zboží nebo pro podporu technického a hospodářského rozvoje. Výjimka ze zákazu nesmí překračovat meze nezbytné pro uspokojení veřejného zájmu, přičemž je třeba brát zvláštní zřetel na zájmy spotřebitelů.

(3) Za podmínek podle odstavce 2 povolí úřad výjimku ze zákazu, jestliže
a) dohoda neobsahuje závazek
1. prodávat jen takové zboží, které je předmětem dohody,
2. zboží, jež je shodné nebo zaměnitelné se zbožím, které náleží k předmětu dohody, prodávat jen za určitých omezení co do ceny nebo množství,
3. při prodeji zboží nebo provádění výkonů, které náležejí k předmětu dohody, vylučovat určité podnikatele, i když jsou ochotni plnit předepsané podmínky, pokud svou odbornou způsobilostí vyhovují platným předpisům,
b) dohoda jinak neodporuje zákonnému zákazu ani dobrým mravům soutěže,
c) omezeními uvedenými v § 4 odst. 1 není hospodářská činnost nabyvatele práva nebo licence anebo jiných podnikatelů neúnosně narušena a rozsah těchto omezení neovlivňuje v podstatné míře nepříznivě hospodářskou soutěž na trhu.

(4) Dohoda, pro kterou byla výjimka povolena, nabývá platnosti dnem uvedeným v rozhodnutí úřadu, který nesmí předcházet dni, kdy došlo k podání žádosti o udělení výjimky.


§ 6

Úřad z vlastního podnětu nebo na návrh výjimku zruší nebo omezí, anebo stanoví pro její trvání nové podmínky, jestliže
a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro její povolení rozhodující,
b) účastníci dohody jednají v rozporu se stanovenými podmínkami a příkazy při udělení výjimky, nebo jestliže povolené výjimky zneužívají.


§ 6a

Ministerstvo může vyhláškou povolit obecnou výjimku ze zákazu podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 pro určité druhy dohod, s výjimkou dohod obsahujících přímé nebo nepřímé určení cen, jestliže narušení soutěže, ke kterému by obecná výjimka vedla, převáží výhody pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele.



§ 7

zrušen

Spojování podniků 2a) soutěžitelů


§ 8

(1) Ke spojování podniků soutěžitelů dochází
a) sloučením nebo splynutím obchodních společností, družstev a jiných právnických osob,
b) přechodem nebo převodem podniku nebo jeho podstatné části.

(2) Za spojování podniků podle tohoto zákona se považuje i jednání, kdy jedna nebo více osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku, zejména
a) získáním akcií, obchodních nebo členských podílů (dále jen "podíly"),
b) smlouvou nebo jiným způsobem, který umožňuje vliv na určování soutěžního chování soutěžitele.

(3) Za spojení podniků podle odstavce 2 se nepovažuje, jestliže banky nebo jiní soutěžitelé, jejichž podnikání zahrnuje obchodování s cennými papíry, získají přechodně podíly jiného soutěžitele za účelem jejich prodeje.

------------------------------------------------------------------
2a) § 5 obchodního zákoníku.


§ 8a

(1) Spojování podniků, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, podléhá povolení ministerstva. Za narušení soutěže se považuje, jestliže spojením podniků přesáhne jejich podíl 30 % celkového obratu na celostátním nebo místním trhu daného zboží.

(2) Ministerstvo spojení povolí, jestliže zúčastnění soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese. V ostatních případech ministerstvo spojení nepovolí. V rozhodnutí o povolení může ministerstvo stanovit omezení a závazky nezbytné pro ochranu hospodářské soutěže.

(3) Soutěžitelé jsou povinni požádat ministerstvo o udělení povolení ke spojení podniků podle odstavce 1
a) při sloučení nebo splynutí [§ 8 odst. 1 písm. a)] přede dnem podání návrhu na zápis změny v obchodním rejstříku,
b) v ostatních případech [§ 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2)] ve lhůtě do jednoho týdne po uzavření smlouvy, jinak je smlouva neúčinná.

(4) Ustanovení odstavců 13 se nevztahují na Fond národního majetku České republiky a Pozemkový fond České republiky po dobu 12 měsíců od získání kontroly nad podnikem jiného soutěžitele podle § 8.


§ 9

Monopolní a dominantní postavení na trhu

(1) Získá-li podnikatel sám nebo v dohodě s jinými podnikateli takové postavení na relevantním trhu, že není vystaven soutěži vůbec (monopolní postavení), popřípadě není vystaven soutěži podstatné (dominantní postavení), je povinen tuto skutečnost neprodleně ohlásit úřadu.

(2) Dominantní postavení na trhu má podnikatel, který dodávkami na relevantním trhu zajišťuje v období kalendářního roku nejméně 30 % dodávek shodného, porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží.

(3) Monopolní nebo dominantní postavení nesmí být podnikatelem zneužíváno na újmu jiných podnikatelů nebo spotřebitelů, ani na úkor veřejného zájmu. Zneužitím je zejména
a) přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění,
b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,
c) uplatňování rozdílných podmínek při shodném či srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni,
d) zastavení či omezení výroby, odbytu, nebo technického vývoje zboží za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu na úkor kupujících.


ODDÍL TŘETÍ
Působnost ministerstva pro hospodářskou soutěž


§ 10

zrušen


§ 11

(1) Do působnosti úřadu náleží
a) schvalovat dohody a fúze a přezkoumávat monopolní nebo dominantní postavení podniků podle § 3, 4, 8 a 9,
b) rozhodovat podle § 5 odst. 2 o povolení výjimek ze zákazů, stanovit pro povolení výjimek případné podmínky a jejich dodržování sledovat,
c) provádět podle § 6 řízení o odvolání povolených výjimek a výjimky odvolávat, jestliže nebyly přes upozornění dodrženy stanovené podmínky nebo jestliže odpadly důvody, které k povolení výjimky vedly,
d) zakázat plnění dohod a fúzí popřípadě jejich částí, jakož i zneužívání dominantního nebo monopolního postavení na trhu, odporují-li zákazům uvedeným v § 3, 4, 8 a 9 a nebyla-li pro ně povolena výjimka, popřípadě byla-li výjimka odvolána,
e) ukládat při zjištění závad povinnost k nápravě a stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu,
f) vydávat rozhodnutí o tom, zda určité jednání má povahu zneužití monopolního nebo dominantního postavení podniku ve smyslu § 9 odst. 3,
g) vydávat v řízení zahájeném před úřadem předběžná opatření podle § 12 odst. 6,
h) ukládat podnikům peněžité pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem,
i) vyžadovat od podnikatelů podklady a informace potřebné pro jeho činnost a pro tento účel zkoumat u podnikatele právní a obchodní podklady a zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených tímto zákonem,
j) zveřejňovat žádosti o souhlas s uzavřením dohody nebo s fúzí, uveřejňovat svá rozhodnutí, která nabyla právní moci, o neschválení dohod a fúzí, o zneužití monopolního nebo dominantního postavení a o uložených pokutách a dalších nápravných opatřeních.

(2) V nezbytných případech, jestliže soutěžitelé, kteří mají dominantní nebo monopolní postavení na trhu daného zboží, závažným způsobem narušují hospodářskou soutěž, může ministerstvo podle odstavce 1 písm. e) uložit zejména povinnost k převodu části podniku soutěžitele nebo rozdělení soutěžitele, je-li soutěžitel právnickou osobou; § 69 obchodního zákoníku se použije obdobně.

ODDÍL ČTVRTÝ
Řízení u ministerstva


§ 12

(1) Účastníkem řízení je soutěžitel, o jehož právech nebo povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení rozhodnuto.

(2) Účastník řízení se může dát v řízení na základě plné moci zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. V téže věci může mít současně jen jednoho zvoleného zástupce.

(3) V případech, kdy v souvislosti s provedením správního úkonu zvláštní předpis ukládá povinnost zaplatit správní poplatek, náležitostí podání je i doklad o jeho zaplacení.

(4) Nevyhoví-li účastník řízení ve stanovené lhůtě výzvě ministerstva k odstranění nedostatků podání, ministerstvo úkon neprovede, případně započaté řízení zastaví.

(5) Soutěžitelé jsou povinni poskytovat ministerstvu úplně, správně, pravdivě a včas všechny požadované podklady a informace a umožnit jejich prověření. Dále jsou povinni umožnit pracovníkům ministerstva a jiným pověřeným osobám vstup do objektů, místností a ostatních prostor, které jsou předmětem nebo místem zjišťování nebo prověřování.

(6) Jeví-li se to z povahy věci potřebné, ministerstvo rozhodne na základě nařízeného ústního jednání. Vždy však musí být účastníkům před rozhodnutím dána možnost, aby se k předmětu řízení a výsledkům šetření, které ministerstvo ve věci provedlo, vyjádřili. Ministerstvo je povinno učinit opatření, aby nahlédnutím do spisu nebylo porušeno obchodní tajemství. 3)

(7) V řízení podle předchozích odstavců může ministerstvo vydat předběžné opatření, jímž upraví prozatímně právní vztahy na dobu do konečného rozhodnutí, jestliže to je k zajištění oprávněných zájmů třeba, nebo byl-li by výkon konečného rozhodnutí jinak zmařen či vážně ohrožen.

(8) Není-li stanoveno jinak, postupuje se v řízení u ministerstva podle ustanovení správního řádu. 4)

------------------------------------------------------------------
3) § 17 obchodního zákoníku.
4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).


§ 13

zrušen


§ 14

Pokuty

(1) Soutěžitelům, kteří neposkytnou ministerstvu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo pravdivé informace, případně neumožní jejich prověření podle § 12 odst. 5, může ministerstvo uložit pokutu do výše 300 000 Kč.

(2) Tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví k nařízenému ústnímu jednání podle § 12 odst. 6 nebo jinak ztěžuje postup řízení, může ministerstvo uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

(3) Za nesplnění vykonatelného rozhodnutí ministerstva může ministerstvo uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.

(4) Ministerstvo je oprávněno za porušení ostatních povinností uvedených v tomto zákoně uložit soutěžitelům pokutu až do výše 10 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu za poslední ukončený kalendářní rok. Jestliže je prokázán majetkový prospěch soutěžitele v důsledku porušení povinností podle tohoto zákona, uloží se mu pokuta nejméně ve výši tohoto prospěchu.

(5) Pokuty podle předchozích odstavců může ministerstvo uložit do jednoho roku od zjištění porušení povinnosti, nejpozději však do tří let následujících po roce, ve kterém byla tato povinnost porušena. Uložení pokuty podle tohoto zákona nevylučuje trestní odpovědnost podle zvláštního zákona. 5)

(6) Pokuty podle tohoto zákona lze uložit opakovaně, a to nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy mělo být splněno vykonatelné rozhodnutí.

(7) Vybíráním pokut se pověřuje ministerstvo. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.

------------------------------------------------------------------
5) § 127 trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


ODDÍL PÁTÝ
Kartelový rejstřík a zachování tajemství


§ 15

zrušen


§ 16

Pracovníci úřadu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do působnosti tohoto úřadu, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících výrobní a obchodní tajemství podniků, o nichž se dozvěděli při plnění úkolů, a to i po dobu dvou let od skončení pracovního poměru k ministerstvu.

ODDÍL ŠESTÝ
Spory z nedovolené soutěže


§ 17

(1) Ti, jejichž práva byla nedovoleným omezením soutěže porušena, mohou vůči rušiteli požadovat, aby se zdržel jednání, odstranil závadný stav, poskytl přiměřené zadostiučinění, nahradil škodu a vydal neoprávněný majetkový prospěch. Pro uplatňování těchto nároků platí ustanovení občanskoprávních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Jakmile bylo zahájeno řízení ve sporu o zdržení se jednání nebo o odstranění závadného stavu anebo bylo pravomocně skončeno, nejsou žaloby dalších oprávněných osob pro tytéž nároky z téhož jednání přípustny; to není na újmu práva těchto dalších osob připojit se k probíhajícímu sporu podle obecných ustanovení jako vedlejší účastníci. Pravomocné rozsudky o těchto nárocích k žalobě jednoho oprávněného jsou závazné i pro další oprávněné.

(3) Soud může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno v rozsudku, přiznat právo uveřejnit rozsudek, a to na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění. O nákladech řízení platí příslušná ustanovení občanského soudního řádu. 6)

------------------------------------------------------------------
6) § 137 a násl. občanského soudního řádu.


ODDÍL SEDMÝ
Zásahy orgánů státní správy a orgánů územních samosprávných celků


§ 18

(1) Orgány státní správy a orgány územních samosprávných celků nesmějí vlastními opatřeními, zjevnou podporou nebo jinými způsoby omezit nebo vyloučit hospodářskou soutěž.

(2) Dozor nad dodržováním povinností podle odstavce 1 vykonává ministerstvo. Na základě důkazů a rozborů výsledků může požadovat od orgánů státní správy nebo od orgánů územních samosprávných celků nápravu.


ODDÍL OSMÝ
Přechodná ustanovení


§ 19

Postup orgánů státní správy proti vzniku monopolního postavení podniků při převodu státního majetku

(1) Orgány státní správy jsou povinny při převodu státního majetku včetně převodu na státní akciovou společnost stanovit konkrétní podmínky, při jejichž splnění dojde ke zrušení monopolního postavení dosavadního podniku nebo se vyloučí vznik monopolního postavení nově vznikajících podniků. U nově vznikajících podniků, u nichž lze předpokládat, že jejich podíl na trhu překročí hranici stanovenou v § 9 odst. 2, zabezpečí orgány státní správy zpracování rozboru zahrnujícího zejména
a) zhodnocení možností zneužití postavení podniku podle podílu na relevantním trhu v období příštích dvou let,
b) vyhodnocení konkurenční schopnosti nového podniku ve vztahu k jeho dosavadnímu zapojení do světového trhu a k předpokládané zahraniční konkurenci na vnitřním trhu nejpozději do dvou let, zejména z hledisek technické úrovně, velikosti konkurenčních podniků a jiných parametrů charakteristických pro konkurenční schopnost v určitém oboru (odvětví),
c) porovnání nového podniku podle podmínek platných pro posuzování dominantního postavení podniků po předchozí konzultaci nebo poskytnutí podkladů od ministerstva.

(2) Orgány státní správy jsou povinny předložit rozbory k vyjádření ministerstvu. V případě nesouhlasu orgánu státní správy s vyjádřením ministerstvu rozhodne věc na návrh orgánu státní správy vláda.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na
a) veřejně prospěšné státní podniky a organizace, popř. státní monopoly určené na základě zákona,
b) podniky poskytující místní služby na regionálních a lokálních trzích, zejména obchodní, stravovací, ubytovací, opravárenské a osobní, pro které platí postup podle § 20.

§ 20

Postup orgánů územních samosprávných celků proti vzniku monopolního postavení podniků při převodu státního majetku

(1) Příslušné orgány územních samosprávných celků jsou povinny při rozdělení podniků zabezpečit, aby pro regionální nebo lokální trh vzniklo soutěžní prostředí, zejména aby ani jeden z podniků nepřesáhl podíl na trhu podle § 9 odst. 2. Totéž platí pro případy, kdy nevydražené podniky přejdou do majetku územního samosprávného celku.

(2) Jestliže orgány územních samosprávných celků nedodrží v jednotlivých případech ustanovení podle odstavce 1, předloží úřadu návrh opatření k nápravě stavu, která budou provedena nejpozději do dvou let.

(3) Ustanovení odstavce 2 nelze použít na služby, u nichž občané výběr dodavatele nemohou ovlivnit vzhledem k dopravním vzdálenostem ve vztahu k neúměrnému času a vlastním nákladům na dopravu. V těchto případech se postupuje vůči jednotlivým podnikům podle § 19 odst. 1.


§ 21

(1) Dohody podle § 3, 4 a 8 uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona jsou podnikatelé povinni ohlásit do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnému úřadu, který rozhodne o jejich platnosti, popřípadě o udělení výjimky.

(2) Podnikatel, který získal před nabytím účinnosti tohoto zákona monopolní nebo dominantní postavení na trhu, je povinen tuto skutečnost ohlásit do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnému úřadu.

(3) Nedodržení povinností podle odstavců 1 a 2 se považuje za nedodržení povinností s důsledky podle § 14.


ODDÍL DEVÁTÝ
Závěrečná ustanovení


§ 22

Vláda může stanovit svým nařízením bližší podmínky pro zjišťování monopolního nebo dominantního postavení podle § 9, náležitosti návrhu na schvalování dohody podle § 3 odst. 5, návrhu na povolení výjimky podle § 5 a návrhu na povolení spojení podniků podle § 8a.


§ 23

Zrušuje se § 119b a 119c hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


§ 24

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.

Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.

------------------------------------------------------------------

Čl. II
zákona č. 495/1992 Sb.,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže


Přechodná ustanovení

(1) Řízení zahájené na Federálním úřadě pro hospodářskou soutěž před účinností tohoto zákona ve věcech, které ode dne účinnosti tohoto zákona patří do působnosti republikových úřadů, dokončí republikové úřady. Příslušnost republikového úřadu se určuje sídlem podnikatele, který je účastníkem řízení. Jde-li o účastníky z obou republik, dokončí řízení Slovenský protimonopolní úřad, pokud se v jednotlivém případě republikové úřady nedohodnou jinak.

(2) O změně příslušnosti republikové úřady bezodkladně informují účastníky řízení.


------------------------------------------------------------------

Čl. II
zákona č. 286/1993 Sb.,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže ve znění zákona č. 495/1992 Sb., a zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb. a zákona č. 600/1992 Sb.


Veškerá rozhodnutí sdružení podnikatelů podle § 3 odst. učiněná před účinností tohoto zákona jsou po uplynutí 30 dnů od nabytí účinnosti zákona neplatná, pokud ministerstvo na žádost sdružení nepovolí výjimku nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.


------------------------------------------------------------------

Čl. LVI
zákona č. 132/2000 Sb.
o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze


(1) Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přecházejí z ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, z okresních úřadů a ze školských úřadů na územní samosprávné celky, případně okresní úřady v případech, kdy činnosti stanovené tímto zákonem přecházejí do působnosti územních samosprávných celků, případně okresních úřadů.
ODDÍL PRVNÍ - Úvodní ustanovení § 1 § 2 ODDÍL DRUHÝ - Nedovolené narušování soutěže Dohody narušující soutěž § 3 § 4 § 5 § 6 § 6a § 7 Spojování podniků 2a) soutěžitelů § 8 § 8a § 9 - Monopolní a dominantní postavení na trhu ODDÍL TŘETÍ - Působnost ministerstva pro hospodářskou soutěž § 10 § 11 ODDÍL ČTVRTÝ - Řízení u ministerstva § 12 § 13 § 14 - Pokuty ODDÍL PÁTÝ - Kartelový rejstřík a zachování tajemství § 15 § 16 ODDÍL ŠESTÝ - Spory z nedovolené soutěže § 17 ODDÍL SEDMÝ - Zásahy orgánů státní správy a orgánů územních samosprávných celků § 18 ODDÍL OSMÝ - Přechodná ustanovení § 19 - Postup orgánů státní správy proti vzniku monopolního postavení podniků § 20 - Postup orgánů územních samosprávných celků proti vzniku monopolního postavení podniků při převodu maj. § 21 ODDÍL DEVÁTÝ - Závěrečná ustanovení § 22 § 23 § 24 Čl. II zákona č. 495/1992 Sb. Čl. II zákona č. 286/1993 Sb. Čl. LVI - zákona č. 132/2000 Sb.
Název
63/1991 Sb. Zákon o ochraně hospodářské soutěže
Účinný od
1. března 1991
Účinný do
30. června 2001
Datum vydání
1. března 1991
Autor
Federální shromáždění České a Slovenské federativní republiky
Zdroj
Sbírka zákonů
Ročník
1991